Potravinářská škola

 Jednoho dne jsme se měli sejít před školou v 7:50. Jeli jsme totiž na výlet do potravinářské školy. Šli jsme na zastávku Uma továrna. Cestou jsme si broukali

Půlnoční od Václava Peckáře. Přijel autobus číslo tři. Nastoupili jsme všichni a cestou jsme si zpívali.

 Dojeli jsme na místo. Potkali jsme v té škole pána, který byl vtipálek. První skupina šla do cukrárny, druhá do pekárny. V cukrárně jsme dělali linecké smajlíky, linecká srdíčka a vanilkové rohlíčky. Po jedné hodině jsme se vyměnili s druhou skupinou

a šli jsme do pekárny. V pekárně jsme dělali koláče. Každý si své koláče ozdobil jak chtěl. Měli jsme tam makovou náplň a oříškovou náplň. Každý si mohl odnést dva až tři koláče.

 Ten den patří k mým nejoblíbenějším dnům. Pak jsme jeli domů. Vystoupili jsme z autobusu a šli do školy na oběd. Podávali se šišky s mákem. A potom jsme šli domů. Ve čtyři bylo zpívaní, a potom byl jarmark. 

V. K.

Střední potravinářská škola

 Píše se den 28.11.2019 a na dnešek je naplánován výlet. Vstal jsem v 6:30 ráno, samozřejmě ranní snídaně + ranní hygiena + mega natěšenost. Když jsem došel do školy, mamka mi dala síťku na moji palici. Zhruba za 5 minut přišla paní učitelka a hned jsme šli na autobus.

 Někdy můžete jet busem hodinu a půl nebo deset minut, my jsme naštěstí chytli ten čas, kdy jsme jeli jen deset minut. Dojeli a došli jsme na místo. Přivítal nás jeden pekař. Šli jsme se převléknout do kuchařského hábitu. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny, v té jedné, kde jsem byl i já, byla jedna holka a v druhé byl K.

 My jsme šli do cukrárny, kde jsme začli dělat linecké smajlíky. Byla to obří zábava, já byl s D. vykrajovačem obličejů a V. vykrajovačem celého kolečka, já jsem rovnal na plech. Po zhruba pěti minutách jsme šli na rohlíčky. Probíhlo to stylem, že jsme těsto dali do formy a tam jsme ho měli vyklepat. Ale když paní uviděla, že to nemůžem vyndat, tak nám ukázala, že s něma máme třísknout o stůl. No pak jsme dělali linecké srdíčka, nic zvláštního.

 Pak jsme šli do pekárny a tam pomocí 2 kilového závaží rázem vznikly základy koláče. Pak jsme pomocí dvou výplní, jedna byla ořechová a jedna maková, naplnily. V.  je pak hodil do trouby a bylo hotovo. Měl jsme 3 buchty…éééé…pardon koláče.  Dva skoro stejné a jeden ve tvaru jing – jangu.

 Nu…a to je asi vše, tak nashledanou.

O. Z.

Návštěva střední potravinářské školy

 Když jsme se všichni sešli ve škole, tak jsme šli na autobus na trojku a vystoupili jsme na Masarykově náměstí. Pak jsme čekali na naši paní ředitelku. Přišla, tak jsme šli do školy a rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna skupina šla do pekárny, kde bylo strašný teplo a druhá skupina šla do cukrárny.

 V pekárně jsme si obě skupiny udělaly svoje dva koláče podle sebe, měli jsme oříškovou a makovou náplň a mohli jsme si to ozdobit.

 V cukrárně jsme se rozdělili na tři skupiny. První dělala rohlíčky ve formičkách, druhá vykrajovala srdíčka a třetí dělala smajlíky. My s H. jsme dělaly skoro hororové. Pak jsme si mohli něco koupit a chvilku jsme čekali na schodech než si něco koupí.

 Pak jsme jeli do školy na oběd a byl výborný. Bylo to super, moc jsem si to užila.

L. K.

Střední potravinářská škola

Jednoho dne nám řekly paní učitelky, že pojedeme na výlet. Druhý den jsme jeli na ten výlet, jeli jsme autobusem. Byl celý plný, museli jsme stát. Když jsme byli tam, tak tam na nás čekal pán. Byl hodný. A šli jsme se převléknout do strašně malé kabinky.

 Pak jsme se rozdělili do 2 skupin, měla jsem štěstí, byla s námi ve skupině paní učitelka. Šli jsme do pekárny, bylo tam strašné teplo. Koukali jsme se jak motají vánočku, a pak nám ukázal pec, pak jsme dělali koláčky a ještě něco.

 Pak jsme šli do cukrárny. Tam to bylo o hodně lepší,než nějaká pekárna. Aspoň tam nebylo teplo, bylo tam akorát. Tam jsme si povídali chvilku, a pak tam byly tři holky, takže 3 skupiny. Mohli jsme si vybrat. Já jsme šla do 2., a pak do 3. a naposled do 1.

 V první skupině byly vanilkové rohlíčky, ve druhé byla srdíčka s dírkou a bez dírky a ve třetí to bylo nej, protože tam byli smajlíci jakýkoliv. Pak jsme šli pro svoje koláčky a rozloučili jsme se. Ale vyšli jsme ven a šli jsme si tam něco koupit. Pak jsme šli na zastávku, znova byl plný autobus, a pak jsme vystoupili a šli jsme do školy na oběd. Já jsme si vzala do krabičky jídlo a polévku a šla jsem domů. A zapomněla jsem na bráchu, byl ve družině. Tak jsem ještě šla pro bráchu.

H. Ch.

Návštěva SPŠ (Střední potravinářská škola.

Ve škole jsme měli být v 7 hodin 50 minut.

Když jsme šel do školy, ani jsem nedut.

Když jsme šli na trojku, jsem se zamyslel,

to už jsme tady?

Já nemám svačinu,

to umřu hlady.

Šli jsme cestou k divadlu,

už jsem skoro o hladu.

Viděli jsme pekárnu

a mávali jsme na Tádu (v pekárně).

Přišli jsme do SPŠP a S, potřeboval jsem na záchod,

běžel jsem jak o závod.

Přišel tam chlapík, byl vtipný a trdlo,

až mě málem trhlo.

Prošli jsme pekárnu, cukrárnu a zákusky,

už jsem byl najedený až k prasknutí,

břicho mě bolelo,

málem jsem to nepřežil.

Když jsme šli nazpátek, nohy mě bolely, jak nikdy.

Nazpátek jsme šli zas pálavu.

Už jsem doma a jsem rád,

že nemám znova námahu.

D. V.

Návštěva střední potravinářské školy.

Včera jsme navštívili střední potravinářskou školu. Když jsme byli před dveřmi, přišel tam pán, který nás zavedl do šatny. V té šatně jsme se oblékli a rozdělili jsme se na dvě poloviny.

 Já jsem byl v té první polovině. První polovina šla do cukrárny a druhá do pekárny. V té cukrárně jsme dělali perníčky, srdíčka a smajlíky, dokonce i rohlíčky. Když jsme byli v polovině, nabídli nám čaj, mini pizzu a mafiny. Když jsme dopekli, vystřídala nás druhá polovina.

 V pekárně jsme si udělali koláčky i ozdobili. Potom jsme šli pro druhou skupinu a já jsem si spletl holčičí šatnu se schodištěm. Tak jsme šel jako druhý. Pak jsme všichni šli do pekárny, vzali si koláče a šli jsme do šatny, kde jsme se převlékli a šli z té školy pryč.

 Když jsme byli před školou, tak jsme šli do obchůdkau, a pak na autobus a jeli jsme do školy na oběd. Konec.

J. Š.

Návštěva na střední potravinářské škole.

Jednou to vám byla pecka,

vlezli jsme si do emhádéčka.

Kam jsme jeli, to nevím,

o tom místu hodně sním.

Jeli jsme tam s ředitelkou, se třídou a paní učitelkou,

do školy na exkurzi velkou.

To tam ale bylo jídla, to Praha by se tam celá najedla.

Byl tam srandy kopec,

ale musí tam být někde konec.

Pekli jsme, jedli a pili,

už jsme neměli tolik síly,

a tak jsme rychle šli,

abychom autobus stihli.

A to je konec mojí básně,

tak čau a mějte se krásně.

K. N.

Střední potravinářská škola

 Nejdříve jsme se sešli u školy, a pak jsme šli dovnitř a čekali na paní učitelku, až přijde. Pak jsme šli na trojku a čekali až přijede. Přijel trolejbus a nastoupili jsme do posledních dveří. Museli jsme stát s T. a N. a něco jsme si povídali. Vystoupili jsme na Masarykově náměstí a šli jsme pěšky. Pak tam byla budova, a tam nás vyzvedl pán a šli jsme do budovy.

 Nejdříve jsme se museli převléct, a pak byla prohlídka. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a jedna skupina byla pekařská a druhá cukrářská. Já jsem byla ve skupině pekařský. Pak jsme šli do místnosti a tam nám ukazoval mouky, která je lepší. Na stole byly připraveny koláče a čaj. Snědli a vypili jsme je, a pak jsme šli na to. Dělali jsme housky a chleba a rohlíky. K. vytahoval koláče, které jsme my dělali. Pak jsme se vyměnily,dělali jsme tam rohlíčky, smajlíky atd.

 Pak jsme šli k pekárně a tam jsem si koupila preclíky, bylo tam i složení. A pak jsme šli do školy a na oběd, a pak domů.  

A. D.

Návštěva cukrárny a pekárny v Pardubicích

 Jednou jsme se rozhodli, že pojedeme na výlet do Pardubic. Jeli jsme autobusem tam a zpět. Nemohli jsme najít dveře, ale potom jsme je našli.

 Byli tam hodní pracovníci. Pán nás vzal do cukrárny, a potom byla výměna. V cukrárně jsme dělali cukroví, rohlíčky a smajlíky. V pekárně jsme si udělali výborný koláče. Potom jsme si pro ně došli. Pán nás chválil, že jsme dobrý pracovníci. Museli jsme se převlíknout, abychom se neušpinili.

 Měli jsme tam čaj, malý pizzy a muffiny. Pán moc vtipkoval. Ukázal nám stroje, který tam měli na vyrábění. A pán nám dal koláče domů. Potom jsme šli na autobus a já s J. jsme zlobili, tak jsme byli schovaný vzadu.

 Já jsem si výlet užil. Chtěl bych víc výletů jenom 6. třída a ostatní aby se učili. Doufám, že se to líbilo všem, který jeli. Já osobně si to užil hodně. Jela s náma i paní učitelka a ředitelka, která už byla rovnou v Pardubicích, takže s náma nejela autobusem. Nakonec jsme dojeli do školy v pohodě. A měli jsme večer ještě zpívání, který bylo fajn, a potom velký jarmark, kde jsme rozkrojil jablko a vykrojil jsem hvězdu.

T. P.  

Návštěva ve škole SPŠ Pardubice

Ráno jsme se sešli před školou. A šli jsme na zastávku. Jeli jsme asi čvrt hodiny, konečně jsme dojeli. Asi 10 minut jsme šli před tu potravinářskou školu, čekali jsme asi 5 minut, a potom nám nějaká paní řekla, že jestli chceme jít dovnitř, že vchod do školy je zezadu, protože vepředu byl obchod s výrobky, který ti učni upekli a vyrobili.

 Šli jsme dovnitř a tam nám pan pekař řekl, že se rozdělíme do dvou skupin, potom nás zavedl do šaten, kde jsme si vzali přezůvky, pekařskou čepici a zástěru. Jedna skupina šla do pekárny. Já osobně jsme šla do pekárny, kde bylo asi 38°. Bylo tam teplo, vyrobili jsme si dva druhy koláčů. Byli jsme tam asi půl hodiny, a potom jsme se prohodili.

 Ti, co byli v cukrárně, šli do pekárny a ti, co byli v pekárně, šli do cukrárny. V cukrárně jsme vyráběli srdíčka, kolečka ve tvaru smajlíků a rohlíčky a až jsme skončili, tak jsme si mohli koupit něco v tom obchodu, a pak jsme jeli do naší rybitvácký školy na oběd, a potom jsme šli domů.

A. Z.

Návštěva v ŠPS Pardubice

Dne 28.11. jsme jeli do Střední průmyslové školy potravinářské. Šli jsme se převléknout. Pán nás rozdělil do skupin. Jedna skupina byla po 7 dětech, druhá skupina byla po 8 dětech.

 První skupina, tudíž i já, šla první do cukrárny. Rozdělili nás do dvojic a jedna skupina byla po trojici. Já a T. jsme šli první dělat vanilkové rohlíčky, druhá dvojice

J. a T. dělali linecká srdíčka. A trojice, neboli V., D., O. dělali linecké smajlíky. Po nějaké té době jsme se prohodili a po chvíli zase. A potom jsme se s druhou skupinou prohodili a šli jsme do pekárny.

 Bylo tam veliké horko. Šli jsme se kouknout co dělala druhá skupina. Pán připravil těsto a podal nám závaží, abychom do těsta vymačkávali důlky. Každý si vymáčkl dvě těsta. Dokonce i paní ředitelka si to zkusila. A potom jsme to mašličkovali.

A začali jsme zdobit. Nějaké obličeje. Potom jsme to dali upéct. Mezitím co se to peklo, tak nám pán ukázal přístroj na vyrábění rohlíčků. Všichni jsme to mohli zkusit. Modlili jsme se, aby nám to vyšlo. Některým se to podařilo, tak jsme ty rohlíky dali péct. Potom jsme to nechali upéct a šli jsme si pro druhou skupinu, aby si šli pro koláčky, co vyrobili.

 Potom jsme se šli převléknout. A pak jsme se fotili. Pak jsme vyšli ven. Mohli jsme si něco koupit. Chvilinku jsme si povídali s paní učitelkou. A potom jsme šli čekat na autobus. Přijeli jsme zpátky do Rybitví. A já se rozhodla, že nebudu kuchařkou,

ale cukrářkou, protože mě to moc bavilo.

N. B.

Návštěva v SPŠ Pardubice

Ještě předevčírem jsem se nemohla vůbec dočkat, netušila jsem vůbec co mě čeká. Já vlastně nikdy na střední nebyla. Jaké to tam bude? Budeme péct nebo vařit? Budeme si to moct odnést domů? Na jakém to bude místě? Dovím se něco nového? Tohle všechno a mnohem více mě zajímalo. Přemýšlela jsem nad tím asi do půlnoci.

  Konečně bylo 7.00 a já mohla vstávat. Sbalila jsem všechno, co bylo potřebné a vyrazila jsem. Na chodbě už všichni čekali, tak jsme mohli vyrazit. Jeli jsme trojkou až na Palackého, tam jsme šli asi 15 minut. Byla jsem strašně nedočkavá, ale trochu jsem se bála, že si tam udělám ostudu, vždyť si ještě neumím ani ukrojit chleba! Teprve nedávno jsem se naučila si udělat čaj. No, ať to dopadne jak to dopadne, třeba se to naučím. Konečně jsme byli na místě. Bylo tam teplo a vonělo to tam po hroznovém cukru. Také tam byl vánoční stromeček, byly u něj dva dárky, škoda, že nebyli pro mě. V tom se tam objevil jeden veselý pán, který nám řekl, co nás čeká. Rozdělili jsme se na 2 skupiny, já šla první do pekárny.

 Můj první dojem byl – vedro, asi 30°, a taky strach, trochu jsem se těch přístrojů bála, vždyť byly větší než já. Ale pak jsem na to nějak zapomněla, protože nám pán řekl, že budeme péct koláče, a taky protože jsem si všimla, těch dobrůtek, které ten stroj vyrobil. Pán nám dal těsto a řekl ať závažím uděláme tvar koláčku, pak jsme si do něj dali makovou nebo ořechovou náplň. A dali jsme to péct a dali jsme si občerstvení.

 Pak jsme šli do cukrárny. Tam jsme pekli cukroví. Dělali jsme rohlíčky, srdíčka a smajlíky, bavilo mě to, ale to pečení bylo podle mě lepší, bavilo mě víc. Potom jsme si vyzvedli koláčky, rozloučili jsme se se všema a šli jsme směrem k domovu. Ještě jsme se stavili v obchůdku té školy, kde to bylo strašně levné, prodávali tam i to, co jsme dělali my a rychle se po tom zaprášilo. Sice jsem se nenaučila krájet chleba, ale naučila jsem se toho plno jiného, třeba rozeznat mouku.

 Z výletu jsem si odnesla to, že se naučit péct vážně jde a doma jsem to pečení vyzkoušela, upekla jsem sama muffiny a třídě nejspíš chutnaly.

M. T. 

Fotbaláci, záhada usínajících rozhodčí - Roberto Santiago

Že je fotbal sportem jenom pro kluky? Tak tyhle řeči rozhodně vyvrátíme! Stejně tak fakt, že by holky příběhy s fotbalovou tematikou rozhodně nemohly zajímat. NelKa se pustila do knížky Fotbaláci – záhada usínajících rozhodčí. A tady si můžete přečíst, jak se jí knížka líbila.

 Kniha vypráví o fotbalovém týmu Fotbaláci. Tým, který hraje za Soto Alto se má zrovna utkat s týmem Axia. Jenže se stane, že rozhodčí, který je přímo na zápasu a rozhoduje o utkání, usne. A to se nestane poprvé! Situace se opakuje!

 Fotbaláci jsou zvědaví. Rozhodnou se celé záhadě přijít na kloub. Začnou s vyšetřováním záhady, aby zjistili, proč rozhodčí při zápasech usínají.

 Kniha se mi moc líbila. Dávám jí pět hvězdiček. Mojí nejoblíbenější postavou byl Pešek (alias Camuňas) a nejméně oblíbenou Toni, protože byl hodně zlý.

Autor článku: NelKa

Nakladatelství: Host

Moje nej kámoška a jiní nepřátelé - Catherine Wilkinsonová

 S kamarádkami někdy není lehké pořízení. O tom by mohly Natálie s Jessicou vyprávět! A co teprve, když do třídy přijde úplně nová spolužačka! Svoje dojmy z přečtené knížky – Moje nej kámoška a jiní nepřátelé, si pro vás připravila TeNe…

 Děj knížky se odehrává buď doma nebo venku. Mezi hlavní postavy patří hlavně Jessica a Natálie. Jsou to nejlepší kamarádky. Ale jednoho dne se to zkazí. Do třídy přijde nová spolužačka. Chce Jessice Natálii vzít, aby už se spolu nekamarádily.

 Během čtení jsem si oblíbila hlavně Jessicu, protože maluje vtipy a je hodně milá. Mojí nejméně oblíbenou postavou je Amélie, protože je hodně moc zlá.

 Knížka se mi moc líbila. Vypráví hlavně o přátelství. Proto bych ji všem, kteří mají přátelství rádi, doporučila.

Autorka článku: TeNe

Nakladatelství: Pikola

Život po Tobě - Jojo Moyes

Autorka knihy: Jojo Moyes

Nakladatelství: Ikar

Počet stran: 392

Žánr: Romány pro ženy

Autor hodnocení: Mybooks

Pozor, pozor! Tento článek může obsahovat spoilery k předchozímu dílu!

 Druhý díl oblíbeného příběhu - Než jsem tě poznala od mnohými oblíbené autorky Jojo Moyes, 
si pro vás opět připravila čtenářka Mybooks.

 Luisa Clarková je nyní sama, bez přítele Willa Traynora. Prodělala vážný úraz a vrací se na vyléčení ke svým rodičům. Po několika letech se jí však stane něco hodně podobného.
Ale objeví se záchranář Sam, který jí pomůže. A nejen v tu jednu jedinou chvíli. Když už je Luisa docela v klidu, objeví se Willova šestnáctiletá dcera Lily, o které vůbec nevěděla, a která jí začne dělat problémy. 
 Mezitím to však mezi Luisou a Samem docela dost jiskří? Zůstanou tihle dva spolu?
To už si musíte přečíst sami...

 Celkově se mi kniha líbila. Je moc dobrá. Odehrává se na hodně místech jako je letiště nebo třeba louka. Mojí nejoblíbenější postavou byl Sam, protože Luise pomohl.
Ale neměla jsem ráda Lily, protože si k Luise dovolovala něco, co rozhodně neměla.

 Doporučuji!

Čarokrásné knihkupectví - Katja Frixe

Autorka knihy: Katja Frixe

Nakladatelství: Pikola

Počet stran: 176

Žánr: Pro děti a mládež, dívčí romány

Autor hodnocení: Mybooks

 Knihkupectví je oblíbeným místem snad každého správného knihomola. A pokud se objeví v názvu nějakého příběhu, je jasné, že nám taková kniha nemůže uniknout. Mybooks sáhla po knize Čarokrásné knihkupectví a co na ni říká, si můžete přečíst v povídání, které pro vás připravila…

 Klárka má moc ráda knihy a knihkupectví paní Sovové přímo zbožňuje. Taky má nejlepší kamarádku Lenku. Ta se má ale odstěhovat do jiného města. Klárka byla smutná. Jednoho dne obě holky utekly ze školy a Klára rozhodla, že Lenku schová v knihkupectví.

 Jenže Lenku začnou brzo hledat rodiče. Podaří se holkám udržet tajemství? Najdou je? To už si musíte přečíst sami…

 V příběhu jsem si oblíbila Klárku, protože byla hodná a taky si od nikoho nenechala nikdy nadávat. Naopak Vivi mi moc nesedla. Byla taková dost povrchní.

 Musím říct, že mě tato kniha moc nezaujala. Měla jsem pocit, že to, co mělo být na začátku, bylo spíš na konci. Něco mi tam prostě chybělo.

Než jsem Tě poznala - Jojo Moyes

Autorka knihy: Jojo Moyes

Nakladatelství: Ikar

Počet stran: 407

Žánr: Romány pro ženy

Autor hodnocení: Mybooks

 Mybooks tentokrát sáhla po jednom z nejvíc diskutovaných knižních titulů.

Přečetla knihu oblíbené autorky Jojo Moyes – Než jsem Tě poznala. Tento příběh

proletěl knižními blogy jako raketa a miluje ho spousta čtenářů. Jak se líbil právě Mybooks, si můžete přečíst v jejím následujícím hodnocení…

 Příběh vyprávěl o Louise Clarkové, které měla dlouholetého přítele a ztratila práci v bistru. Potkala pána, který ji navedl a poradil jí, že může pracovat u někoho, kdo je na vozíčku. Tím člověkem byl Will Traynor, který měl nehodu.Louisa nabídku přijme. Snaží se Willovi pomáhat, i když je na ni ošklivý. Nic se mu nelíbí a dokonce se rozhodne, že spáchá sebevraždu. I tehdy mu Louisa hodně pomůže.

 Jak jde čas, Will svoje chování k Louise mění. Ale jak to s těmito dvěma postavami dopadne, to už si musíte přečíst sami.

 Kniha se mi líbila, byla romantická, o lásce. Hezky se četla a děj byl napínavý Líbilo se mi, jak to autorka měla vymyšlené. Zaujalo mě, že Louisa měla ráda kluka, který na sobě měl jizvy a byl na vozíčku, i když ona ne.

 Doporučila bych ji spíš dospělým, ale klidně i mladším.

Selekce - Kiera Cass

Autor knihy: Kiera Cass

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 288

Žánr: Pro děti a mládež

Autor hodnocení: Mybooks

 Šáry09 se rozhodla vyzkoušet první díl velmi oblíbené young adult série – Selekce. Jak se jí tento princeznovský příběh líbil, to už si přečtěte v jejím shrnutí…

Příběh vypráví o Americe Singerové, která má přítele Aspena. Jednoho dne se dozví, že se pořádá Selekce. A protože její matka neví, že s Aspenem chodí, navrhne, aby se do soutěže přihlásila.

 Cílem je, získat prince a oženit se s ním. Ale po příjezdu do paláce zjišťuje, že je mezi strážemi i Aspen. Jak to všechno dopadne? To už si přečtěte sami.

 Mojí nejoblíbenější postavou byla America, protože je odvážná, laskavá a nežárlí. Nejhezčí okamžik pro mě byl, když si dala pusu s Maxonem.

Johana s nosem nahoru - Petra Braunová

Autor knihy: Petra Braunová

Nakladatelství: Albatros

Počet stran: 80

Žánr: Pro děti a mládež, Gamebook

Autor hodnocení: NelKA

 Umíte nosit nos nahoru? Že ne? Pak se seznamte s Johankou! NelKA už měla možnost ji poznat a tohle je její povídání o tom, jak se jí příběh líbil J…

 Johana chodí do druhé třídy. Je vychloubačná a zvědavá. Celý dej se odehrává na táboře, kam odjede. Dostane se do oddílu Lvíčat a jednou večer mají hlídku. Jdou probudit kluky, ale zjistí, že je vlajka pryč. Bylo potřeba vybojovat si ji zpátky. Johana musela ukázat, že se nebojí. Na táboře zažila hodně dobrodružství a po příjezdu domů, už se nevytahovala.

 Za mě byla kniha úchvatná a moc mě bavila!

 Jak vidíte, letní táborový příběh sklidil u naší čtenářky velký úspěch. Doporučujeme!

Deník malého Minecrafťáka 2 - Cube Kid

Autor knihy: Cube Kid

Nakladatelství: Computer Press

Počet stran: 232

Žánr: Pro děti a mládež, Gamebook

Autor hodnocení: Robi08

 Další díl minecrafťácké série přečtena. Robi neváhal a hned sepsal všechny svoje dojmy, abyste si je mohli přečíst i vy ostatní…

 Tuto knihu jsem si vybral, protože má super obrázky a je z počítačové hry Minecraft. I tenhle díl je o klukovi, který se chce stát bojovníkem. Právě teď má příležitost, protože se vybírá pět studentů, kteří se jimi můžou stát.

 Je to moc hezky napsaný a zaujalo mě, že je to i dobře ilustrovaný. Doporučuju to všem, kteří mají tuto hru rádi. Všechno se odehrává přímo v ní.

 Robi byl z knihy vážně nadšený. Při každém setkání vyprávěl o tom, co nového se v knížce stalo nebo co hrdiny podle něj teprve čeká. Proto věřím, že si milovníci této hry skutečně přijdou na své J