Střední potravinářská škola

 Nejdříve jsme se sešli u školy, a pak jsme šli dovnitř a čekali na paní učitelku, až přijde. Pak jsme šli na trojku a čekali až přijede. Přijel trolejbus a nastoupili jsme do posledních dveří. Museli jsme stát s T. a N. a něco jsme si povídali. Vystoupili jsme na Masarykově náměstí a šli jsme pěšky. Pak tam byla budova, a tam nás vyzvedl pán a šli jsme do budovy.

 Nejdříve jsme se museli převléct, a pak byla prohlídka. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a jedna skupina byla pekařská a druhá cukrářská. Já jsem byla ve skupině pekařský. Pak jsme šli do místnosti a tam nám ukazoval mouky, která je lepší. Na stole byly připraveny koláče a čaj. Snědli a vypili jsme je, a pak jsme šli na to. Dělali jsme housky a chleba a rohlíky. K. vytahoval koláče, které jsme my dělali. Pak jsme se vyměnily,dělali jsme tam rohlíčky, smajlíky atd.

 Pak jsme šli k pekárně a tam jsem si koupila preclíky, bylo tam i složení. A pak jsme šli do školy a na oběd, a pak domů.  

A. D.

Návštěva cukrárny a pekárny v Pardubicích

 Jednou jsme se rozhodli, že pojedeme na výlet do Pardubic. Jeli jsme autobusem tam a zpět. Nemohli jsme najít dveře, ale potom jsme je našli.

 Byli tam hodní pracovníci. Pán nás vzal do cukrárny, a potom byla výměna. V cukrárně jsme dělali cukroví, rohlíčky a smajlíky. V pekárně jsme si udělali výborný koláče. Potom jsme si pro ně došli. Pán nás chválil, že jsme dobrý pracovníci. Museli jsme se převlíknout, abychom se neušpinili.

 Měli jsme tam čaj, malý pizzy a muffiny. Pán moc vtipkoval. Ukázal nám stroje, který tam měli na vyrábění. A pán nám dal koláče domů. Potom jsme šli na autobus a já s J. jsme zlobili, tak jsme byli schovaný vzadu.

 Já jsem si výlet užil. Chtěl bych víc výletů jenom 6. třída a ostatní aby se učili. Doufám, že se to líbilo všem, který jeli. Já osobně si to užil hodně. Jela s náma i paní učitelka a ředitelka, která už byla rovnou v Pardubicích, takže s náma nejela autobusem. Nakonec jsme dojeli do školy v pohodě. A měli jsme večer ještě zpívání, který bylo fajn, a potom velký jarmark, kde jsme rozkrojil jablko a vykrojil jsem hvězdu.

T. P.  

Návštěva ve škole SPŠ Pardubice

Ráno jsme se sešli před školou. A šli jsme na zastávku. Jeli jsme asi čvrt hodiny, konečně jsme dojeli. Asi 10 minut jsme šli před tu potravinářskou školu, čekali jsme asi 5 minut, a potom nám nějaká paní řekla, že jestli chceme jít dovnitř, že vchod do školy je zezadu, protože vepředu byl obchod s výrobky, který ti učni upekli a vyrobili.

 Šli jsme dovnitř a tam nám pan pekař řekl, že se rozdělíme do dvou skupin, potom nás zavedl do šaten, kde jsme si vzali přezůvky, pekařskou čepici a zástěru. Jedna skupina šla do pekárny. Já osobně jsme šla do pekárny, kde bylo asi 38°. Bylo tam teplo, vyrobili jsme si dva druhy koláčů. Byli jsme tam asi půl hodiny, a potom jsme se prohodili.

 Ti, co byli v cukrárně, šli do pekárny a ti, co byli v pekárně, šli do cukrárny. V cukrárně jsme vyráběli srdíčka, kolečka ve tvaru smajlíků a rohlíčky a až jsme skončili, tak jsme si mohli koupit něco v tom obchodu, a pak jsme jeli do naší rybitvácký školy na oběd, a potom jsme šli domů.

A. Z.

Návštěva v ŠPS Pardubice

Dne 28.11. jsme jeli do Střední průmyslové školy potravinářské. Šli jsme se převléknout. Pán nás rozdělil do skupin. Jedna skupina byla po 7 dětech, druhá skupina byla po 8 dětech.

 První skupina, tudíž i já, šla první do cukrárny. Rozdělili nás do dvojic a jedna skupina byla po trojici. Já a T. jsme šli první dělat vanilkové rohlíčky, druhá dvojice

J. a T. dělali linecká srdíčka. A trojice, neboli V., D., O. dělali linecké smajlíky. Po nějaké té době jsme se prohodili a po chvíli zase. A potom jsme se s druhou skupinou prohodili a šli jsme do pekárny.

 Bylo tam veliké horko. Šli jsme se kouknout co dělala druhá skupina. Pán připravil těsto a podal nám závaží, abychom do těsta vymačkávali důlky. Každý si vymáčkl dvě těsta. Dokonce i paní ředitelka si to zkusila. A potom jsme to mašličkovali.

A začali jsme zdobit. Nějaké obličeje. Potom jsme to dali upéct. Mezitím co se to peklo, tak nám pán ukázal přístroj na vyrábění rohlíčků. Všichni jsme to mohli zkusit. Modlili jsme se, aby nám to vyšlo. Některým se to podařilo, tak jsme ty rohlíky dali péct. Potom jsme to nechali upéct a šli jsme si pro druhou skupinu, aby si šli pro koláčky, co vyrobili.

 Potom jsme se šli převléknout. A pak jsme se fotili. Pak jsme vyšli ven. Mohli jsme si něco koupit. Chvilinku jsme si povídali s paní učitelkou. A potom jsme šli čekat na autobus. Přijeli jsme zpátky do Rybitví. A já se rozhodla, že nebudu kuchařkou,

ale cukrářkou, protože mě to moc bavilo.

N. B.

Návštěva v SPŠ Pardubice

Ještě předevčírem jsem se nemohla vůbec dočkat, netušila jsem vůbec co mě čeká. Já vlastně nikdy na střední nebyla. Jaké to tam bude? Budeme péct nebo vařit? Budeme si to moct odnést domů? Na jakém to bude místě? Dovím se něco nového? Tohle všechno a mnohem více mě zajímalo. Přemýšlela jsem nad tím asi do půlnoci.

  Konečně bylo 7.00 a já mohla vstávat. Sbalila jsem všechno, co bylo potřebné a vyrazila jsem. Na chodbě už všichni čekali, tak jsme mohli vyrazit. Jeli jsme trojkou až na Palackého, tam jsme šli asi 15 minut. Byla jsem strašně nedočkavá, ale trochu jsem se bála, že si tam udělám ostudu, vždyť si ještě neumím ani ukrojit chleba! Teprve nedávno jsem se naučila si udělat čaj. No, ať to dopadne jak to dopadne, třeba se to naučím. Konečně jsme byli na místě. Bylo tam teplo a vonělo to tam po hroznovém cukru. Také tam byl vánoční stromeček, byly u něj dva dárky, škoda, že nebyli pro mě. V tom se tam objevil jeden veselý pán, který nám řekl, co nás čeká. Rozdělili jsme se na 2 skupiny, já šla první do pekárny.

 Můj první dojem byl – vedro, asi 30°, a taky strach, trochu jsem se těch přístrojů bála, vždyť byly větší než já. Ale pak jsem na to nějak zapomněla, protože nám pán řekl, že budeme péct koláče, a taky protože jsem si všimla, těch dobrůtek, které ten stroj vyrobil. Pán nám dal těsto a řekl ať závažím uděláme tvar koláčku, pak jsme si do něj dali makovou nebo ořechovou náplň. A dali jsme to péct a dali jsme si občerstvení.

 Pak jsme šli do cukrárny. Tam jsme pekli cukroví. Dělali jsme rohlíčky, srdíčka a smajlíky, bavilo mě to, ale to pečení bylo podle mě lepší, bavilo mě víc. Potom jsme si vyzvedli koláčky, rozloučili jsme se se všema a šli jsme směrem k domovu. Ještě jsme se stavili v obchůdku té školy, kde to bylo strašně levné, prodávali tam i to, co jsme dělali my a rychle se po tom zaprášilo. Sice jsem se nenaučila krájet chleba, ale naučila jsem se toho plno jiného, třeba rozeznat mouku.

 Z výletu jsem si odnesla to, že se naučit péct vážně jde a doma jsem to pečení vyzkoušela, upekla jsem sama muffiny a třídě nejspíš chutnaly.

M. T. 

Fotbaláci, záhada usínajících rozhodčí - Roberto Santiago

Že je fotbal sportem jenom pro kluky? Tak tyhle řeči rozhodně vyvrátíme! Stejně tak fakt, že by holky příběhy s fotbalovou tematikou rozhodně nemohly zajímat. NelKa se pustila do knížky Fotbaláci – záhada usínajících rozhodčí. A tady si můžete přečíst, jak se jí knížka líbila.

 Kniha vypráví o fotbalovém týmu Fotbaláci. Tým, který hraje za Soto Alto se má zrovna utkat s týmem Axia. Jenže se stane, že rozhodčí, který je přímo na zápasu a rozhoduje o utkání, usne. A to se nestane poprvé! Situace se opakuje!

 Fotbaláci jsou zvědaví. Rozhodnou se celé záhadě přijít na kloub. Začnou s vyšetřováním záhady, aby zjistili, proč rozhodčí při zápasech usínají.

 Kniha se mi moc líbila. Dávám jí pět hvězdiček. Mojí nejoblíbenější postavou byl Pešek (alias Camuňas) a nejméně oblíbenou Toni, protože byl hodně zlý.

Autor článku: NelKa

Nakladatelství: Host

Moje nej kámoška a jiní nepřátelé - Catherine Wilkinsonová

 S kamarádkami někdy není lehké pořízení. O tom by mohly Natálie s Jessicou vyprávět! A co teprve, když do třídy přijde úplně nová spolužačka! Svoje dojmy z přečtené knížky – Moje nej kámoška a jiní nepřátelé, si pro vás připravila TeNe…

 Děj knížky se odehrává buď doma nebo venku. Mezi hlavní postavy patří hlavně Jessica a Natálie. Jsou to nejlepší kamarádky. Ale jednoho dne se to zkazí. Do třídy přijde nová spolužačka. Chce Jessice Natálii vzít, aby už se spolu nekamarádily.

 Během čtení jsem si oblíbila hlavně Jessicu, protože maluje vtipy a je hodně milá. Mojí nejméně oblíbenou postavou je Amélie, protože je hodně moc zlá.

 Knížka se mi moc líbila. Vypráví hlavně o přátelství. Proto bych ji všem, kteří mají přátelství rádi, doporučila.

Autorka článku: TeNe

Nakladatelství: Pikola